Humánně na škůdce?
V poslední době všude čtu, že škůdce v domácnosti i vesnickém statku bychom měli likvidovat humánně. Přečtěte si to ještě jednou: škůdce likvidovat humánně. Kromě toho, že je to jazykový nesmysl, neumím si představit, jak bych měl humánně, či spíše šetrně, bojovat proti škůdcům, kteří mě připravují o úrodu, zásoby, a ničí můj příbytek.
Dokonce jsem někde četl, že myši bych neměl chytat do pastí nebo na lepidlo, ale odchytit do pasti, která jim neublíží a pak je odnést někam do lesa a vypustit do přírody. Co vám **be?
Škůdci jsou proto nazýváni škůdci, že nám škodí. Například hlodavci požírají zásoby úrody nebo osiva a kromě toho roznášejí nemoci. Nejen na zubech. Hlodavci nemají močový měchýř, proto neudrží moč. A vždy, když jejich ledviny moč vyprodukují, okamžitě opustí tělo. A teče na to, na čem se právě myš nebo potkan nachází. Obilí, hrušky, zelí, mrkev, řepa, brambory…
A také se hlodavci rozmnožují přímo raketovým tempem. Myši se rozmnožují 4 až 8 krát ročně a v každém vrhu může být od 4 do 9 mláďat. Vše je regulováno dostupností potravy. Čím je jí více, tím více myší se „urodí“. A velmi rychle dospívají, již ve věku dva až tři měsíce. Tedy se opravdu množí exponenciálně.
A v takové situaci mi nějaký humanista či ochránce zvířat bude kázat, že mám jít na myši humánně, odchytávat je a nosit do lesa nebo vypouštět na poli? A čekat, kdy se vrátí? Takový přístup nás jen ochuzuje o potraviny a jejich zásoby a ohrožuje naše zdraví. Každého, kdo hlásá takový přístup ke škůdcům, by měli oběsit za velezradu národa.
Jediný způsobem, jak se dá proti škůdcům efektivně bojovat, je likvidovat je. Humánnost-nehumánnost, zde jde o naše zdraví a naše přežití. Je to úplně stejné, jako s mouchou. Pokud ji odeženete, vrátí se. Pokud ji praštíte a uděláte z ní skvrnu, už vás nebude obtěžovat. A ani její potomstvo.
Je mi jasné, že se škůdci a hloupostí je to podobné. Nepodaří se je nikdy úplně zlikvidovat, ale to neznamená, že se přestaneme o to snažit.
