Opora pro kustovnici

Kustovnice čínská je keř, pocházející z Tibetu. Podle některých zdrojů prý u nás nedozraje. Nám ani růst nechtěl, za pět let, což ho přítelkyně měla v staré zahradě, jen živořil. No teď potřeboval oporu a bariéru, aby nezadusil jiné rostliny.


Kustovnice plodí krásné červené plody, které znáte z obchodů pod názvem goji. A mohu potvrdit, že v našich zeměpisných šířkách zcela určitě dozrávají. Pokud někomu nedozrají, tak jako v minulosti nám, tak je to ne zeměpisnou šířkou nebo podnebím, ale suchou a nekvalitní půdou.

Kustovnice čínská

V nové zahradě není problém ani s jedním, takže i kustovnice nasadila přírůstky, jako kdyby chtěla všechny ty zameškané roky doběhnout. Aby se nové větvičky neváleli po zemi, požádala mě přítelkyně o vybudování opory. Navrhl jsem dvousloupovou konstrukci s vodorovnými příčkami, ke kterým se větvičky mohou přivázat.

Nemám rád bezduché zatloukání kolů do země a rozbití jejich konců, raději volím sofistikovanější řešení, na které se mohu i po letech dívat a nenadávat si. Takže jsem využil dva zemní vruty průměru 68 mm a tenké sloupky průměru 38 mm o délce 230 cm. Kombinace těchto průměrů dává zanoření sloupku do zemnního vrutu 30 cm, takže výška sloupu je dva metry nad zemí. A současně při takovém velkém rozdílu průměrů si mohu dovolit na zasypání použít velký štěrk.

Přítelkyně si ukázala na vzdálenost 180 cm od sebe, tak jsem do země zakroutil dva zemní vruty a do nich pomocí sloupové vodováhy vycentroval dva sloupy. Po jejich zasypání přišla ke slovu aku vrtačka.

Na vrchu sloupů jsou vyvrtané díry pro závitovou tyč průměru 12 mm, po 30 cm rozestupech díry průměru 4 mm pro poplastovaný drát průměru 3,15 mm ve třech řadách pod sebou. Drát po natažení je spojen dvěma závitovými spojkami na lana a pak je horní závitová tyč mírně našpanovaná, aby dráty nevisely jen tak.

opora pro kustovnici

Teprve po osazení sloupů ve vrutech jsem si uvědomil, že výška terénu po obou stranách kustovnice není stejná, proto je jeden sloup vyšší, než druhý. Závitová tyč také není symetrická, ale to má svůj důvod, ale o tom v samostatném článku 😉

Celá konstrukce nás stála asi 750 korun. Dobře to vypadá a v případě potřeby dokážu sloupy i s vruty ze země vybrat a upevnit v jiné vzdálenosti nebo na jiném místě. Poplastování pozinkované konstrukce zaručuje dlouhou životnost bez nutnosti pravidelného natírání barvou. Myslím si, že takto se ta cena rozloží na velmi dlouhé období a výběr materiálu nám ušetří peníze i čas v budoucnosti.

Sloupy a zemní vruty, původně určené na stavbu plotů, se dají využít v zahradě i na jiné věci, než byly původně navrženy. Ale úplně stejně při svém netradičním použití šetří čas i zbytečnou námahu. I při opěrných konstrukcích pro rostliny


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *