Sušení ovoce kdysi a dnes

dried-fruit Vždy když máme něčeho více, než dokážeme spotřebovat, snažíme se z toho odložit „na horší časy“. Přesně z toho důvodu lidé vynalezli konzervaci potravin. Sušení, uzení, nakládání do soli, sterilizaci a mnohé jiné tradiční i moderní způsoby uchování potravin na delší dobu. Nejedná se o žádnou novinku posledních let. Jedinou novinkou v oblasti konzervace potravin je zvýšené využívání chemie a méně ohledu na zdraví konzumentů. Je to pochopitelné. Zatímco kdysi si lidé na venkově připravovali potraviny sami pro sebe, dnes je vyrábí pár lidí v továrně kdesi daleko pro anonymní masu neznámých jedinců ve městech. A týká se to i sušeného ovoce.


Ovoce dozrává koncem léta a na podzim a většinou vše najednou. Zatímco v létě jsme třešně a rybíz či angrešt zvládli jíst zároveň s tím, jak se urodily a dozrávaly, tak se zálehou jablek, švestek, meruněk nebo hrušek si už tak snadno neporadíme. A když je nestihneme jíst, zkazí se, začnou hnít. To by byla ale věčná škoda.

Jenže i povidel a kompotů sníme jen omezené množství. Zatímco švestková nebo meruňková povidla nám chutnají i v buchtách tak v ovocných knedlících, hruškového nebo jablečného se až tak mnoho nesní. Možná s přidáním nějakých jahod. A i zavařovacích sklenic má každá rodina omezeně. O množství času a energie, potřebného pro výrobu povidel a kompotů nemluvě. Navíc se při tom spotřebuje i hodně cukru. Sice nám zvykli tvrdit, že kompoty a marmelády jsou zdravé, pravdou je, že nám zejména chutnaly pro jejich sladkou chuť. A na přidávaném krystalovém rafinovaném cukru z řepy není toho moc zdravého. Navíc při sterilizaci byl velmi účinně zlikvidován i vitamín C. Takže nám vlastně zůstala ovocná sladká masa. Chutnala, ale nic víc.

Mnohem lépe je na tom ovoce, které bylo konzervované sušením. Žádný přidaný cukr, jen ten, který v ovoci se přirozeně nachází, tedy fruktóza. Žádná likvidace vitamínů teplem, žádný úbytek vlákniny. Ztratila se jen voda.

suseneovocie

Zatímco bylinky na čaj se zvykli v létě sušit venku, ve stínu, ovoce se sušilo v kuchyni. Velký sporák sloužil na vaření i pečení a samozřejmě i na vytápění kuchyně případně vedlejšího pokoje. Takže se v něm topilo dřevem prakticky stále. A teplo bylo i na sporáku tak v troubě na pečení. Toto teplo, které bychom dnes měli tendenci považovat za odpadní, se využilo na sušení ovoce.

Třešně a švestky se sušily v celku, s peckami. Poskládali se většinou na plech, určený na pečení, a vložili do trouby nebo na kraj sporáku. Větší plody, jako hrušky nebo jablka se rozkrojili na půlky a z nich nakrájeli plátky silné několik milimetrů nebo měsíčky. Rovněž je položili na plech a sušily. Do trouby na sporáku se takto vešly i tři plechy, na mírném teple se podle velikosti plodů a množství tepla usušili za pár dní.

Sušené ovoce zabíralo mnohem méně místa, než zavařené, navíc prakticky nevyžadovalo žádnou práci ani mnoho energie při přípravě. Snížením obsahu vody při zachování množství vlákniny a cukru v ovoci dostalo výraznější a sladší chuť.

Dnes již málokdo doma topí dřevem a má možnost takto sušit ovoce přirozeným způsobem. A na radiátorech ústředního topení toho hodně nenasušíte, jsou příliš studené. Navíc v době, kdy dozrává ovoce, se v bytovkách ještě netopí. Takže pokud i máte vlastní zahradu a své ovoce, musíte se k sušenému ovoci dostat jinou cestou.

Nejsnáze je to nákupem v nějaké prodejně či supermarketu. No dříve, než dáte sáček se sušenými plody do nákupního vozíku, přečtěte si na obalu složení. Pokud vás nepřekvapí přítomnost dodatečného cukru nebo syričitanů, tak pokračujte. Pokud vám ale záleží na zdraví svém i vaší rodiny, velmi rychle vrátíte obal s průmyslově vyráběným sušeným ovocem zpět do regálu.

Ale nezoufejte. I v této moderní a chemické době existuje možnost, jak získat sušené ovoce bez chemie a zdravé. Kupte si elektrickou sušičku ovoce a nasušte si svou úrodu doma. Pravda, nebude to zcela zdarma, jako u vaší babičky, ale i tak si připravíte zdravou a sladkou laskominu a nemusíte dopovat své děti zbytečnými éčky.

Jen nezapomeňte častěji větrat. Elektrická sušička odstraňuje vlhkost z ovoce a dostává ji do ovzduší. Aby se vám nerosily rohy kuchyně nebo plastová okna. A možná budete rádi, že v těchto podzimních dnech, kdy ještě v bytovce netopí, ale venku se už ochladilo, si přitápět odpadním teplem ze sušičky ovoce, nemusíte zapínat konvektor. V podstatě to uděláte přesně naopak, než naši prarodiče. Oni topili a vařily a vedle toho sušili ovoce, my sušíme ovoce a přitom si topíme. Takže když si přepočítáte cenu doma sušeného ovoce, zjistíte, že to není až tak dražší, jako kupované, zato mnohem zdravější.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *