Úmorné sucho trápí rostliny na zahradě

Toto léto je extrémní. Extrémně horké a suché. Nejen, že je problém přes den chodit po městě, náročné je i zůstávat v bytě. Kdo nemá nebo nechce mít klimatizaci snad aby se ani nehýbal. A jaký je pohled na zahradu v takovém suchu? Kdyby aspoň trochu popršelo, ovlažilo trávu i zeleninu, ale úmorné sucho všechno spaluje a horký vítr, který vál v poslední dny, ještě více vysušuje půdu. Dozrávající ovoce i zelenina to sami nezvládnou, pokud nechceme přijít o letošní úrodu, musíme chodit do zahrádky za městem všechno zalévat. No to není jediný způsob, jak nepřijít o plody naší práce.

V naší zahradě pěstujeme především ovocné stromky a vinnou révu, ale i drobnou zeleninu, jako jsou rajčata, papriky, nějaké dýně. K tomu keříky rybízu a angreštu a samozřejmě jahody. Papriky a rajčata ale nemáme v úhledně upravených záhonech, jako většina zahrádkářů. Netrávíme čas neustálým pletím od plevele a uhlazováním perfektně čisté půdy. Odkrytá půda totiž v těchto vedrech nejvíce ztrácí vláhu slunečním svitem i větrem.

Dáváme přednost takovému způsobu pěstování, při kterém s Přírodou nebojujeme ale spolupracujeme. Možná naše zahrada není zcela Permakulturní, ale snažíme se jí přiblížit. I proto má u nás místo německá kopa a při ní samozřejmě papriky, rajčata, dýně. Německá kopa kromě rozkladu zbytků ze zahrady drží vláhu, neboť je celá pokryta zbytky ze zahrady.

Podobně pěstujeme zeleninu i pod korunami malých stromů. Zjistili jsme, že kořínky rajčat dokáží naši tvrdou půdu trochu zlepšit a navíc takto využíváme lepe místo. Kolem rostlin jsme dali ochranu z PET lahví, jednak se k nim nedostanou tak snadno hlemýždi, jednak se při zalévání voda nerozlévá všude možně. Plocha pod korunou je opět přikrytá mulčem. No nemusíme kupovat v obchodě žádnou kůru nebo jiné přípravky, využíváme to, co vyrostlo na naší zahradě. Má to několik výhod. Jednak si půdu nepřekyseluje rozkládající se kůrou, jednak pozdějším rozkladem rostlin, které stačí vytrhnout tam, kde vyrostly (tráva, plevel ..), vracíme do půdy živiny, které z ní rostliny vytáhli.

Na jedno zalévání spotřebujeme nyní asi sto litrů vody. Dešťovou vodu zachycujeme ze střechy chatky do dvou nádrží, ale jedna je již úplně prázdná a v druhé zůstalo necelých tři sta litrů. Zalévat jezdíme do zahrady obden. Když začalo být jasné, že zásoby se míjejí a pršet asi dlouho ještě nebude, začali jsme vozit šest dvoulitrových lahví s vodou z domu. Možná je 12 litrů málo, ale je to asi deset procent toho, co každý druhý den spotřebujeme. Tedy můžeme o pár dní prodloužit dobu, po kterou můžeme naše rostliny zachránit. Autem tak či tak do zahrady jedeme a tuto hmotnost od brány hravě uneseme.

Dobré je obrat každé ovoce, které už je zralé. V našem případě maliny, angrešt, jahody, rybíz, švestky, zanedlouho meruňky. I to sníží spotřebu vody rostlin. Radikální řez jsme udělali na hrušce. Protřídili jsme počet plodů na stromech. Zůstala jich asi polovina, nyní by měl být strom schopen je uživit. Lepší polovina úrody, jako žádná. Ale pokud nepřijde déšť v nejbližších dnech, budeme muset s posledními zbytky vody rozhodnout, které rostliny už vodu vůbec nedostanou, aby zůstalo pro ty důležité, jako jsou mladé sazenice révy nebo nedávno zasazené stromky. Za krátký konec budou tahat květiny. Jednou darmo, nejsou jedlé 😉

Podobné články

Mladí nechtějí v zahradě pomáhat Grilovačka v zahradě Divoká prasata v zahradě První sklizeň v nové zahradě