Zamilujte se i vy do sborového zpívání – jiná realita
Nabíjející pocit sounáležitosti všude okolo. Všichni jako jeden muž vyslovují hlásku za hláskou, slovo za slovem. Všem jde o to stejné. Na ničem jiném nezáleží. Okolní svět přestává existovat, problémy posledních dní jakoby pro tento okamžik zmizely. Vzduch je plný napjatého očekávání. Hlavně to nesplést, dodržovat výraz a ani na sekundu nespustit oči z té ženy v popředí – jen tak bude výsledek perfektní, jen tak vyjde všechno jak má. Ona jediná má právo všechno změnit, a přesto má vše svá neměnná pravidla, svůj řád, svůj systém.
Do jaké reality jsme se to právě přenesli?
Málokdo z vás by asi hádal, že se jedná o svět sborového zpívání. Že je už překonané? Nudné? Staromódní? Nebo vhodné tak maximálně do kostela? Jestli si toto opravdu myslíte, pak věřte, že ani netušíte, oč přicházíte. Já osobně jsem strávila ve sboru nádherných 13 let mého života a rozhodně se k němu vrátím, jakmile čas a okolnosti jen trochu dovolí. Proto jsem se rozhodla nechat vás do tohoto světa taky trochu nahlédnout.
Už na začátek si dovolím upozornit na to, že zpěv ve sboru není jenom Mozart a neforemné kostýmy. Mnoho sborů se poslední dobou soustředí na současnou hudbu, což může zahrnovat hudbu vážnou, ale také písně z muzikálů, filmů až po písně zpěváků a skupin, kterých jsou aktuálně plná rádia.
A co že mě na sborovém zpívání tak fascinuje?
Můžete být všichni naprosto odlišní, s úplně jinými zájmy, životním stylem, sny a tužbami – a přesto vám jde v danou chvíli všem o totéž. Všichni se ze všech sil snažíte, aby byl výsledek co nejlepší, aby to mělo náboj, sdělení, duši a aby se to divákům líbilo. Miluju taky ten pocit, že existuje něco, co můžu druhým dát, co mě nic nestojí a přitom jim to může udělat neuvěřitelnou radost, rozjasnit celý den a dodat nádherný pocit z toho, že viděli a zažili něco krásného. A věřte nebo ne – dělat radost sám sobě je opravdu skvělé, ale udělat radost někomu jinému – to je teprve ten správný balzám na duši.
Kdybych měla do třetice vybrat ještě jeden největší přínos, pak by to rozhodně bylo to, že v dnešním hektickém a rychle se měnícím světě je neskutečně uklidňující strávit pár hodin s jasně danými pravidly. Ano, hudební styly se mohou časem měnit, ale půlová nota bude vždycky na 2 doby, céčko bude céčkem a pomlka pomlkou, i kdyby se člověk třeba na hlavu stavěl. A do toho existuje v celé té veliké skupině lidí jenom jeden jediný člověk, který má právo měnit alespoň to, co se dá, rozhodovat o náladě, rychlosti či hlasitosti – a ten všechno rozhoduje za vás. Sbormistr je prostě pánem situace a při dodržování jeho pokynů je najednou všechno tak jednoduché a jasně dané.
Jestli teď namítáte, že je to sice všechno moc hezké, ale že vy zpívat neumíte a noty jste znali naposledy někde na základní škole, pak toto rozhodně není důvodem k povzdechu „tak to už taky nestihnu“. Co se týče prvního problému, tak hlasivky jsou sval jako každý jiný, a jako takový se taky dají pilovat „posilováním“. Neexistují lidé, kteří neumějí zpívat, existují pouze lidé, kteří se svými hlasivkami nedokážou správně pracovat. A co se znalosti not týče, tak v dnešní době existuje opravdu mnoho příležitostí, kde se je naučit, od zaplacení si pár hodin u učitele, až po internetovou samovýuku.
Že si i přesto nemyslíte, že byste se to zvládli všechno naučit, nebo je váš volný čas dost omezen?
A co takhle tuto příležitost nabídnout svým ratolestem? Nejde totiž samozřejmě jen o zpěv jako takový. Já se naopak naučila i mnoha dalším rádoby nesouvisejícím věcem. Sbor mě naučil, jak se chovat k autoritě, jak táhnout za jeden provaz, jak odkládat momentální radosti a volný čas s výhledem na fantastický budoucí výsledek a nebo taky jak úžasný pocit přináší člověku dávání. Má záda jsou velmi vděčná za naučení se rovně stát i sedět a schopnost správně dýchat je taky k nezaplacení. Sborové výjezdy mě naučily samostatnosti, kolegialitě a mou schopnost sbalit se na víkend vybrousily k naprosté dokonalosti. Poznala jsem hromadu úžasných lidí, z nichž někteří zůstali mými přáteli doposud.
Na závěr vás ale nemůžu nevarovat před jedním problémem – sledování pěveckých soutěží už ve vaší rodině nikdy nebude jako dřív. Nedivte se, když vám vaše nadšení z výkonu vašeho favorita zpraží vaše dítko suchým konstatováním „úplně falešně“.
