Veselé červené krávy, bečící sněhobílé ovečky, větrem ošlehaní bačové se psy, krásné pasačky s typickými konvemi s mlékem, chytré lišky s hloupými vránami, větrné mlýny, ale například i padající letadla, hrdinní rytíři, zmalovaní šaškové nebo klečící hokejisté…Papírové sýrové etikety jsou plné tisíců tradičních i kuriozních obrázku a jejich sbírání je malým dobrodružstvím.
Historie sýrových etiket
První etikety začaly zdobit prodávané sýry v 19. století. Nejstarší dochovalé francouzské exempláře pocházejí z roku 1885.
Obrázky lepí na sýry ve více než stovce států. Ve světě systematicky shromažďují sýrové nálepky především v tradičních zemích, kde se vyrábí a prodává nejvíce sýra: ve Španělsku, Velké Británii, Francii, Německu, Švýcarsku, USA, ale i v Polsku, Rusku a na Ukrajině nebo v exotické Uruguayi. Mezi sběrately jsou známé obaly z celkem 121 zemí.
V České republice začali sbírat první nadšenci sýrové etikety jako druzí na světě (!), po Francii – již ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Byli to především nadšení pracovníci prvních československých mlékáren.
V roce 1966 vznikla v České republice takzvaná Sekce sběratelů sýrových etiket (jako součást Klubu sběratelů kuriozit) a v současnosti má přibližně 50 členů. Vlastníkem největší sbírky u nás je předseda Klubu sběratelů kuriozit Ladislav Likler, který již shromáždil více než 170 000 kusů sýrových etiket.
České sběratele baví i hlasovat
Čeští sběratelé pořádají každý rok prestižní anketu O nejlepší sýrovou etiketu roku (od roku 1973). Tradičně do ní svými výrobky přispívají nejenom největší české mlékárny, jako Želetava (BEL sýry Česko), Sedlčany (Bongrain) nebo Kroměříž (Kromilk), ale i menší dodavatelé sýrů. Soutěže se účastní obvykle přes dvacet českých firem.
Porotci hodnotí nejenom uměleckou kvalitu etiket a jejich grafické a technické zpracování, ale například i vtipné a novátorské řešení obalů a krabiček. V roce 2013 tak například vyhrál prestižní anketu O nejlepší sýrovou etiketu roku Klášterní sýr z Českých Budějovic. Jeho tvůrci ho začali prodávat jako kulatý zabalený bochánek, který navíc vložili do neobvykle prolamované krabičky z hrubého papíru bez víka a přepásali ho vkusnou hnědou šerpou s pečetí.
Sýry a vraždy!
O sběratelých sýrových etiket se můžete dočíst i v populárních detektivkách. Například v knihách Josefa Škvoreckého alias Jana Zábrany: Vražda pro štěstí, Vražda v zastoupení a Vražda se zárukou. Vyšetřovatelé řeší v této detektivní trilogii příběh vášnivého sběratele – továrníka, který chce prodat své Unětické sídlo, aby si za něj mohl pořídit unikátní sbírku sýrových etiket, údajně až z doby zhýralé francouzské královny Marie Antoinety.
Tyrosemiophilie? Přesně tak. Každý sběratelský obor se obvykle pyšní speciálním mezinárodním názvem a označením. Sběratelství etiket od sýrů se nazývá tyrosemiophilie.
