Nezřídka jsem byl svědkem toho, jak se dva partneři „hádali“ a hádali, jak se starat o svou společnou zahradu. Nejen, kde bude jaký strom zasazen, ale i kde bude chodník nebo které květy mají zahradu zdobit. Jejich vzájemné vztahy mě netrápily, ale jak může mít zahrada „duši“ a styl, když každý ji táhne na jinou stranu? V naší zahradě se takové něco nemůže stát, máme ji mezi sebou rozdělenou.
Nejčastěji mívají lidé své zahrady rozdělené na okrasnou část a užitkovou část. Okrasná bývá většinou před domem, do ulice, a má reprezentovat vkus a oblíbené barvy domácí paní. Kdo nemá místo na předzahrádku před domem, mívá okrasnou zahradu hned za ním a pak, většinou oddělenou různými druhy plotů, tu méně hezčí, užitkovou zahradu se zeleninou a ovocem.
Jako kdyby tím dávali najevo, že zelenina a její pěstování není nic hezkého, ba přímo je to „fuj“ a proto je to potřeba skrýt před zraky návštěvníků a i před sebou. Může se potom člověku chtít jít do zahrady něco udělat, když si takto „nakreslil“ svůj svět?
My jsme se vyhnuli podobným situacím už před deseti lety, když jsme si koupili zanedbaný pozemek a začali ho přetvářet na hezkou a užitečnou zahradu, co později postupnými nákupy přerostlo v produkční hospodářství, na které chodíme oba rádi a rádi nás tady navštěvují i naši přátelé a známí, protože se u nás dobře cítí. A není to proto, že máme vše škaredé schované za ploty. Naši zahradu máme rozdělenou jinak.
Rozděl a panuj
Tento slogan je často používaný v souvislosti se silou a ovládáním slabších. Ale pojem „partnerství“ podle mne vyjadřuje úplně jiný vztah. A slogan je možné chápat i úplně jinak. To právě hovoří o vás a vaší povaze, jak to vnímáte, ne o sloganu samotném.
Takže když jsme si tento pozemek společně koupili, společně jsme dlouho hovořili o tom, co bychom s ním chtěli dělat, co bychom tam chtěli mít a pěstovat a co určitě nechceme mít a nebudeme dělat. A když jsme měli všechno dohodnuté, pustili jsme se do práce. Hodně jsme dělali spolu, něco jsme dělali každý sám. A rozdělili si kompetence.
Dohodli jsme se, že každý z nás bude zodpovídat za určitou část zahrady. Ale ne za její fyzickou poměrnou část, jak by to možná někdo očekával. Naše dělení je jednoduché, závisí od kořenů.
Má-li daná „věc“ kořeny, je to odpovědnost mé polovičky. Tedy všechny rostliny, keře, stromy, květiny, tráva. A vše, co s tím je potřeba dělat. Neznamená to však, že seče všechnu trávu a odstraňuje staré stromy nebo sází nové. Jen rozhoduje, které druhy, odrůdy a jaký počet tady budeme mít, kdy se koupí, sází, stříhají a řežou nebo odstraní, jsou-li staré nebo suché a těžší fyzickou práci udělám samozřejmě já.
Stejně tak mě připadla odpovědnost za vše, co v zahradě kořeny nemá. Ptáte se, co nemá v zahradě kořeny? Tak například pes, slepice, ploty, přístřešky, terasa, fotovoltaická elektrárna, dům, vyvýšené záhony, konstrukce vinohradu… Je toho celkem dost, co je potřeba vybudovat, opravit anebo po koupi domu úplně odstranit.
Rozdělení odpovědnosti u nás vychází z toho, jaké má kdo znalosti. Přítelkyně je ten pěstitel, který se vyzná ve stromech a ostatních rostlinách, umí je štěpit i roubovat, správně stříhat, já zase umím zpracovat řezivo, ovládám stroje, jsem fyzicky zdatnější u těch nových plotů. Samozřejmě si navzájem pomáháme, ale když se na něčem dohodneme, vždy je jeden, co odpovídá za správný postup i celkový výsledek.
Takže máme kombinované mulčované záhony zeleniny s květinami, jahod s růžemi a jiné kombinace, které by mne ani nenapadli a tak naše zahrada není rozdělená plotem na tu hezčí a méně hezkou část. U nás je krásně všude. Květy rostou po celé zahradě, stejné tak i zelenina a ovoce různých druhů. Vyplatí se zajít do každého kouta, má cenu se tady zastavit a ochutnat nebo jen tak odpočívat. A protože pejsek nemá kořeny, bylo mojí odpovědností ho naučit, že do záhonů se nevstupuje, nehrabe, že to není pro pejsky. A tak nám pejsek neničí zahradu a má tady spoustu místa, kde může i kočky od sousedů prohánět 😉
A protože tady u nás nikde nekřičí záhony, že je potřeba je okopat, tak sem chodíme rádi a často. Stačilo si zahradu správně rozdělit.
Didi
jéééj, toto je taký milý príspevok, potešilo ma to. snažíme sa o zahradu v podobnom duchu, a uvedomila som si, že takéto rozdelenie nam sice vôbec nenapadlo, ale velmi podobne to dopadá, uplneprirodzene :)) <3
redakce
Děkujeme za komentář, jsme rádi, že Vám článek pomohl si uvědomit, jak je možné „bezbolestně“ rozdělit zahradu a užít si ji, sice každý po svém, ale spolu.