Netradiční „KONÍČEK“? Kouzlo rodokmenu…

rodokmenV čem spočívá tajemství svěží mysli a pozitivního přístupu k životu?

Myslím, že hodně záleží především na volbě úhlu pohledu na to,kdy, kde a jak žijeme, s kým se potkáváme, co nás zajímá a čemu věříme, o čem pochybujeme, co nás v životě těší a baví a  co naopak trápí, čím se dojímáme, co v nás zaručeně vyvoláv úsměv nebo neovladatelný smích… To ale  samozřejmě zdaleka není výčet všeho, čím je utvářena naše osobitost, to, jací jsme – jak se cítíme my sami , jak působíme na ostatní…

Jistě nemalou roli v našem životě hraje i schopnost nadchnout se pro něco, být něčím zaujat, povýšit cosi na „středobod“ svých zájmů, myšlenek, svého životního naplnění…Tak se většinou zrodí to, čemu se říká „KONÍČEK“…  Láska mnohdy na velký kus života.

Mám tetu jako z pohádky… Je to paní, která –  už před časem –  překročila práh osmdesátky, ovšem jen počtem svých prožitých let, zapsaných v knize života…Neobyčejně pozitivní žena, se kterou je pro mne svátek „pobýt“. Žena, která má životní energie na rozdávání, přestože by se jí této už naopak dávno mohlo nedostávat. Rozzářená bytost s bystrostí zmoudřelého stáří, s nezbytným životním nadhledem, s laskavostí člověka, který už mnohé zažil, mnohé získal, ale i hodně v životě ztratil. Se smyslem pro humor, se srdcem plným lásky ke svým blízkým, k životu, který prožívá a ještě dlouho, jak doufá a věří, žít bude… Má přece ještě „práci“, úkol, poslání, které musí splnit dříve,  než odejde kamsi daleko, kde jí bude dopřáno opět se „setkat“ se všemi, které měla ráda.

Vytváří totiž rodokmen svého rodu… Už léta se probírá dávno zažloutlými, vybledlými fotografiemi, doplňuje, zapisuje, vyhledává a třídí nejrůznější podrobnosti a souvislosti tak, aby obraz doby (kronika života jejích předků –  těch, se kterými se setkat nikdy nemohla až po ty, s nimiž ji pojí pouto nejtěsnější) byl co nejvěrnějším svědectvím, dokumentem o časech, na které by se jinak zapomnělo…Trpělivě (a s láskou!) proto systematicky mapuje – kousek po kousku – konkrétní úseky „své“ historie, historie svého původu, a hledá stopy zanechané předky…Už do několika objemných svazků vtěsnaná zvláštní „energie doby“.

Co záznam, to útržek životního příběhu, který se skutečně stal, střípek času s konkrétní nezměřitelnou výpovědní hodnotou především pro ty, kdo se cítí být těchto dávných událostí samozřejmou součástí. Příběhů, na jejichž počátku vždycky byli dva – muž a žena… Je fascinující poodkrývat tajemství zastřená v čase, poskládat mozaiku z pestrých úlomků minulosti (bez nichž by nebyla ani konkrétní daná přítomnost), a nahlížet osudy předků optikou dnešní doby… Zatím ani ona sama nemůže vědět, kam až se jí nakonec podaří v historii jejího rodu dojít.

Výsledkem popisované snahy mé milé tety zanechat svým prapotomkům pravdivé svědectví o časech dávno minulých je ale pro mne především cenná památka na ni samotnou… Výjimečný „KONÍČEK“, kterému se začala věnovat až na prahu stáří, „KONÍČEK“, který jí prakticky paradoxně zatím nedovolil zestárnout … A současně záchytný bod, pomocník v době, kdy ovdověla a potřebovala najít nový smysl svého života a upnout se k němu.  Důvod, proč nepropadnout smutku z náhlého osamění, proč v sobě posbírat sílu k dalšímu, kvalitativně už ale jinému, životu. Výsledkem je už teď produkt neobyčejně silné (a posilující) pozitivní životní energie


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *