Sukcese se nedá zastavit, pokud se chvíli o pozemek nestaráte, zaroste vám trnkami, šípky a ostružinami. Problém? Jak se to vezme. I trnkovým dřevem lze topit a my už máme i kde. Takže opět pila do ruky a pojďme s tím do bedýnek pro budoucí použití.
Na horním konci našeho původního pozemku byla pořádná houština. Při stavbě dnes nedokončeného plotu jsme se se sousedem dohodli na vyčištění tohoto kusu země.
S čištěním jsme pokračovali při stavbě malého plotu kolem jehličnatého lesa.
Nechali jsme několik trnek (slivoň trnitá nebo planá trnka), aby poskytovaly pohyblivý stín malým sazenicím. Za tři roky tyto zmohutněly, ale trnky také a začaly jehličnanům trochu překážet.
Nic, co by nevyřešilo akumulátorové nářadí. Nejprve jsem akukrovinořezem posekal trávu a drobné nálety v lese a pak přišla ke slovu ocasní pila a postupně jsem vyřezal u země nejsilnější trnky a ty, které nejvíce překážely malým stromkům.
Vyřezané dřeviny jsme postahovaly dolů do zahrady a zpracovali. Drobné pichlavé větve na popel pro slepice, tenké větve nakrácené pákovými nůžkami na podpal a silnější kusy jsem nařezal akupilkou na topení. Nakonec toho bylo za dvě velké zelinářské bedýnky, které skončily pod střechou sklepa k vysušení. Myslím, že jeden víkend v zimě bude čím topit
Nějaké trnky jsem nahoře ještě nechal. Zatím jsou mimo dosah jehličnanů, ale za takové dva či tři roky i z nich budou skvělá polínka do sporáku nebo do grilu. Jen ten sporák si musíme ještě vybrat a pořídit.







