Zima je obdobím, kdy slepice „tradičně“ nenesou tolik vajec jako uprostřed roku. Většina lidí to bere jako fakt. Fatalisté se jednoduše smíří s tím, že je vajec méně. No a my ostatní si užíváme vajíček po celý rok dost. Není to nic náročného ani komplikovaného.
Slepice nese zobákem. Stará pravda platí i v současnosti. To ale neznamená, že je potřeba kupovat drahé krmné směsi pro nosnice. Na druhou stranu slepicím ani v létě nestačí jen hodit hrst pšenice a myslet si, že zbohatnu na prodeji vajec. I v podmínkách domácího chovu je vhodné snažit se krmit slepice pro ně vyváženou stravou.
Zima samozřejmě představuje kromě snížení venkovní teploty, a tím i zvýšených nároků na termoregulaci slepic (více energie z krmiva jde na samotné tělo slepice, a tudíž méně na vejce), také méně slunce. Nejde jen o méně hodin slunečního svitu jako zdroje světla a tepla. Méně slunce znamená méně vitamínu D – stejně jako u lidí. A u slepic znamená méně vitamínu D sníženou schopnost absorpce vápníku, který pak vlastně slepicím dáváme zbytečně. Ještě štěstí, že trus s podestýlkou dáváme do kompostu, takže takto promrhaný vápník skončí nakonec na zeleninových záhonech.
Jednou týdně v zamračených nebo upršených dnech, kdy slepice do relativně malého výběhu nepouštím, přidám do asi půl kila nakvašené pšenice s přídavkem Roboranu D a Plastinu s krmným vápnem pár kapek dětského vitamínu D a dobře zamíchám. A na snášce je to vidět – vajec přibude.
Takto kombinuji v rámci týdne máčené psí granule s obilninami (přiměřené množství bílkovin) s vitamínem D a od deseti slepic mívám i uprostřed zimy od 5 do 8 vajec denně. V nevytápěném kurníku a bez krmných směsí.
