Vysílá stanice Hvězda
Na vysvětlení mladším ročníkům: Stanice Hvězda byla celostátní československá rozhlasová stanice. Dalo by se říci, že i nejoblíbenější, protože kromě národních kulturně regionálních okruhů se toho poslouchat moc nedalo. A tak rádio hrálo v domácnostech, hrálo v kancelářích a na zahrádkách jste mohli poslouchat ze všech stran znělku: „Vysílá stanice Hvězda“. Protože přenosné tranzistorové přijímače byly zapnuté ve více zahrádkách v osadě. Alespoň jste ode všad poslouchali totéž. A rádio musíme poslouchat i dnes. Není to sice stanice Hvězda, ale hraje pořád. A já si vždy po příchodu do naší zahrady, když to rádio slyším, vzpomenu na socialistické víkendy v zahradách, plné propagandy.
Nechci tímto článkem zabřednout do politiky ani se navážet do všudypřítomné reklamy. V podstatě mi je jedno, kdo a co vysílá. Sám rádio neposlouchám, dokonce jsem přestal poslouchat i autorádio. Právě proto, že nechci být terčem přesně mířených jinglů, reportáží či zpráv. Nezajímají mě katastrofy na opačném konci světadílu, které nijak neovlivní život u nás, nechci poslouchat politickou propagandu ani jedné strany a nechci být zastrašován ani zprávami o „nečekaném“ vývoji počasí a sledovat výstrahy před větrem, který bere klobouky. Zkrátka nenašel jsem v současném vysílání rozhlasových stanic nic, bez čeho bych nedokázal žít nebo něco, co by dokázalo můj život vylepšit.
Mnohem více si cením vnitřní klid, který jsem získal před lety vypnutím všech přijímačů rádiových a vysílačů emocionálních vln ve svém okolí. Užitečné a důležité informace získávám tak, že je cíleně vyhledávám nebo si ony najdou mě. A neužitečné informace slyšet nepotřebuji. Zábavu si jinak představuji, než donekonečna omílané jakožehity.
Rádio jsem ale přestal poslouchat z jednoho důvodu. Já nepotřebuji zahánět své myšlenky „podmazem“. V zahradě nepotřebuji poslouchat rádio, aby mi rychle utekl čas. Kdyby se dal prodloužit na dvojnásobek, bylo by to pro mě fajn. Naše zahrada pro mě není místem, kde musím „za trest“ něco stále dělat. Pro mě je pobyt v zahradě uklidňujícím zážitkem, jehož vedlejším efektem jsou zdravé a výživné potraviny za směšnou cenu (oproti těm, co musí kupovat městští lidé). Zahradu jsme si nastavili do permakulturního typu tak, abychom pobyt v ní nepovažovaly za dřinu, abychom nedělali zbytečné a opakující se úkony bez výsledku.
Rádio dokáže zaměstnat vaši mysl tak, že vám vnutí věci, kterými se máte zabývat. Já mám však své vlastní myšlenky rád, rád se jimi zabývám, i když jsem v zahradě a něco dělám nebo jen tak sedím na lavičce. Já dokážu být sám se sebou.
Proto mě vždy zamrzí, když přijdu do zahrady a slyším, jak zase hraje malý tranzistor, zavěšený u sousedů na sloupu. Rádoby intelektuální stanice, jejíž reportáže nedokážu (ani soused) ovlivnit, ani které nedokážou ovlivnit můj (a sousedů) život. Mnohem raději mám bzukot hmyzu a zpěv ptáků v naší zahradě A sám tu dokáži měnit svůj život k lepšímu…
