Proč neokopávat jahody?

jahudky V tomto období už kvetou první zahradní jahody a zanedlouho se můžeme těšit na skutečně sladké šťavnaté červené plody. V mnoha zahradách začíná boj s plevelem, začalo se pravidelné okopávání jahod. V naší zahradě ani letos nikdo jahody okopávat nebude a přesto zcela určitě budeme mít největší úrodu v širokém okolí. Proč se nevyplatí jahody okopávat?


Proč vlastně ortodoxní zahrádkáři plejí každou plochu, kterou mají k dispozici, vytrhávají každou jednu rostlinku, kterou nesázeli a kterou nazývají „plevel“ bez ohledu na to, jaké má vlastnosti? Proč nesnesou kolem „kulturních plodin“ žádnou jinou rostlinu a proč mají rádi úhledně vyrovnané a hladké políčka?

Protože si myslí, že plevel odebírá pěstovaným rostlinám vodu a živiny.

Jak se dostává vláha ze země při pěstování rostlin? Celkem třemi způsoby. První je ten, že rostliny kořínky „nasávají“ vodu ze země a vypařují přes listy. Takto se chovají i jahody i plevel, všechny rostliny. Druhý způsob je vypařování vody z půdy vlivem slunce, které na ni svítí. No a další živel, který půdu vysušuje, je vítr.

strawberry

A teď si dejte vedle sebe dvě plochy. Na jedné je tráva, mulč nebo netkaná textilie. Na druhé není nic. Pouze perfektně vyčištěná a uhlazená půda, takové to políčko klasického zahrádkáře, který musí mít všude „řád“. Co myslíte, ze kterého políčka se více vody vypaří vlivem slunce a větru?

Kolik živin odstraní plevel z půdy? A které? Každá rostlina funguje trochu jinak, každá potřebuje pro svůj růst jiné minerály ze země. Vždyť i hnojení se provádí odlišnými přípravky podle toho, které rostliny na půdě pěstujeme. A nesmíme zapomínat, že každý druh rostlin má kořeny v jiné hloubce v půdě.

Takové jahody mají křehké kořínky velmi mělce pod povrchem. Jakou konkurencí pro ně může být rostlina, která koření v půl metrové hloubce? Kolik živin jí odebere a kolik vody spotřebuje? Hlavně při úbytku vody je třeba spočítat všechny tři druhy ztrát. Tedy pokud máte jahody nasazeny v trávě, tak skutečně spotřeba vody může být vysoká kořeny, ale vysušování půdy v holém poli je vyšší, zvláště pokud ortodoxní zahrádkář pravidelně okopává půdu a ztvrdlou vrstvu půdy, kterou se zem brání přílišnému vypařování vody, pravidelně kypří, neboť to tak kdysi viděl u někoho. I ta nejmenší motyčka však při okopávání porušuje jemné kořínky jahod, a když je méně kořenů, je méně živin pro rostlinu a její plody. Je méně sklizně pro nás.

A když jahody dozrají, leží buď na trávě nebo na holé zemi. Když den či dva bude pršet, jak budou ty jahody vypadat? V trávě stále svěží a červené, na zemi shnilé, špinavé.

Trávu a plevel nenecháváme vyrůst do velké výšky. Buď se zkosí nebo ještě lépe, jednoduše rukou odtrhne a položí na místo. Uschne, tvoří mulč, později se rozloží na hnojivo. Živiny, které svými kořeny tráva či plevel vytáhla z hloubky země, se dostanou tak na povrch a poslouží jahodám nebo jiným rostlinám, které pěstujeme.

jahody

Celý problém je jen psychologický. Buď nechat jahody růst v trávě nebo každou chvíli plít a polévat sterilně čisté políčka? Každou volnou chvíli v zahradě dřít jako mezek nebo se pohodlně posadit v příjemném prostředí a relaxovat?

U nás se ani letos jahody nebudou okopávat. Porostou si pěkně v trávě. Pokud nevěříte tomu, co jsem právě napsal, udělejte jednoduchý pokus. Zasaďte jahody na dvě políčka. Jedno travnaté, druhé sterilní. Uvidíte.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..