Silvestrovský ohňostroj nebylo vidět

Původně zde měl být úplně jiný článek. Měl jsem naplánováno psát o tom, jak jsem letos na Silvestra mrzl na balkoně své bytovky a fotografoval ohňostroj nad městem. A přestože se předpověď počasí a teploty ukazovali jako ne nejideálnější, byl jsem připraven se teple obléci, abych mohl i při minus 10 stupňů Celsia „ulovit“ ty nejkrásnější záběry na barevné fontány na obloze, které měly dokumentovat radost lidí nad právě skončené starým rokem a příchodem toho nového. No není tady, musel jsem napsat jiný.


Těšil jsem se, jak si zase postavím stativ, napojím kabelovou spoušť do svého ještě vždy zánovního Nikon D5100, zaostřím ručně na objekt na obzoru a nastavím si čas podle zkušeností z minulého roku, abych se pokusil vyfotografovat co nejkrásnější obrázky a vybral z nich pár na tento web i pro vás.

Jenže kolem desáté hodiny večer se město začalo zahalovat do mléčné mlhy. A o jedenácté jsem sotva dohlédl na protilehlý panelák. Po jasné obloze a dobré viditelnosti nebylo ani památky. Za takových okolností bylo škoda vybírat zrcadlovku z brašny a stavět ji na stativ. Nejen, že zima zalézala za nehty a štípala uši, na snímcích by toho nebylo mnoho vidět. Takže nakonec jsem ohňostroj z balkonu sledoval, ale jen jako běžný divák. Sem tam se v dálce objevila barevná stopa, sem tam vějířek, ale protože vše stříleli lidé dál od našeho domu, byly to jen náznaky. Silvestr připomínaly jen ohlušující rány. Zatímco pro světlo ohňostroje byla noční mlha problémem, pro doprovodné zvuky výstřelů a výbuchů světlic nepředstavovala nic. Cítil jsem se jako na frontě, samá rána, sem tam záblesk.

A tak mi nezbývá nic jiného, ​​jen vzpomenout fotky loňského ohňostroje. A vlastně už předloňského. První dny nového roku si asi budu mýlit data a psát starý rok, ale zvyknu si rychle. A budu čekat na další Silvestr, abych si zopakoval, jak se fotografuje ohňostroj zrcadlovkou.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *