Jak těžké je koupit si zahradu
Mnoho lidí je stále překvapeno z toho, že jsme si nedávno koupili s přítelkyní novou a velkou zahradu. Popravdě řečeno jsou překvapeni hlavně z toho, že právě já jsem zahrádkář, protože nikdo z mých známých ještě před rokem by to do mě neřekl. A tak si často s lidmi povídáme o naší zahradě, o tom, které ovoce a zeleninu pěstujeme, co tam děláme, ale zejména jak to děláme, protože právě způsob zahradničení je pro mnohé známé velkým překvapením. A při tom často od nich slýcháme, že jsme měli štěstí, že koupit si zahradu je těžké, že je to problém. Skutečně?
Před takovými dvěma či třemi lety bych to možná i já tvrdil, že koupit si zahradu ve městě nebo v jeho blízkosti je těžké. Protože jsem se o to vůbec nezajímal, nic jsem o realitním trhu s pozemky nevěděl. Ale když se ukázala možnost vyměnit byt v paneláku, ve kterém nebydlím, za starý dům z nepálených cihel s velkou zahradou kousek od města, v tichém údolí, začal jsem uvažovat, co bych s tou zahradou podnikl, jak bych se o ni staral, co bych pěstoval a jak bych to skloubil se životem a prací ve městě a zda by případně starý dům stál za opravu. Porovnával jsem výhody pozemku na rovině, jaký měla jedna babička, s pozemkem v kopcích, jež měla druhá babička. A také mě zajímali reálné hodnoty bytů i pozemků v okolí.
Z této konkrétní výměny nakonec sešlo, což mě velmi mrzelo, ale už jsem věděl, jak bych takový svažitý pozemek využil a jak by to bylo s mým časem. Tu představu zahrady v kopci na kraji vesnice jsem už ale nedokázal z hlavy dostat. Tak jsem se začal poohlížet po vesnicích, kterými jsem jezdil autem, sledoval inzertní tabule na plotech, zjišťoval si velikosti pozemků i domů, které se většinou s pozemky nabízeli. Pomalu jsem si uvědomoval hodnoty pozemků i budov v závislosti na lokalitě a věku i stavu. Občas jsem mrknul na realitní stránky, zjišťoval aktuální nabídku i cenové představy prodávajících, díval se na fotografie, v jakém stavu jsou zahrady a kolik práce budou vyžadovat.
Kupodivu se ukázalo, že je docela dost pozemků i v dojezdové vzdálenosti do 10 km od okresního města. Že jsou na prodej pozemky i kolem tisíc metrů čtverečních, což pro nás doma se jevilo jako malé, dosud přítelkyně měla pronajatou zahrádku cca 4 ary a věděli jsme, kolik ovocných stromů a keřů bychom chtěli v zahradě mít a kolik zeleniny chceme pěstovat. Malé pozemky měli na parcele často i nějaký jakž takž obyvatelný dům. Ale našli se i pozemky přes tři tisíce metrů, sem tam s chatkou, sem tam se starým domem, sem tam vysloveně se zříceninou. Některé pozemky vysloveně jako zahrady za vesnicí, některé přímo ve vesnici i na jejím okraji. No téměř vždy, kde byla stavba, byla i elektrická přípojka a velmi často se studnou. Co víc je třeba chtít? V krátkosti: za cenu dvě-tři sta tisíc až pětset-šestset tisíc korun se dají koupit ve vzdálenosti do 10-15 km od města pozemky o rozloze deset až třicet arů, případně i s nějakou stavbou, které se dají využívat jako zahrada za městem.
Většina pozemků kromě studny a elektrické přípojky má alespoň část pozemku oplocenou a při zahradách ve vesnici i sousedy, takže neohrozí že by pozemek byl mimo dohled lidí a tedy rájem zlodějů. Čím déle je pozemek inzerován, a tedy nevyužívaný, tím více práce je nutno provést při jeho čištění. Tedy odstranit náletové dřeviny, posekat vysokou trávu, případně oříznout nebo ostříhat ovocné stromy. Hodně práce ale znamená hodně materiálu pro vybudování německé kopy nebo vyvýšeného záhonu.
Starší ovocné stromy představují možnost získání jaké takové úrody ovoce hned v prvním roce vlastnění zahrady, zeleninu můžete také začít pěstovat alespoň na malém kousku plochy, i když zahrada není zcela připravena na novou výsadbu. Pokud realisticky uvažujete, že byste si koupili zahradu a nemáte zájem působit v uzavřených zahrádkářských osadách ve městech s často malými pozemky a vysokými poplatky i divnými sousedy, jistě máte představu o rozpočtu. A stále si můžete koupit zahradu na hypotéku s nízkými úroky. Hotovost využijete na koupi zařízení, vybavení a nářadí.
Pro využívání takové zahrady za městem potřebujete automobil. Spolehnout se na autobusy prakticky není možné, navíc musíte mít možnost vozit materiál nebo nářadí, které koupíte v městě, do zahrady. Nebo musíte přijet do zahrady, když vám veze nákup kurýr přepravní společnosti. V letním období se dá do zahrady jít i po práci a máte k dispozici několik hodin na práci. Plus víkendy samozřejmě. Stravování obstará často zahradní gril. Na jaře a na podzim vám zůstanou jen víkendy nebo dny dovolené.
Pokud opravdu toužíte mít svou vlastní zahradu a bydlíte ve městě v paneláku, koupit zahradu vůbec není těžké.
