Správné rozhodnutí je výsledkem zkušeností a zkušenosti jsou důsledkem nesprávných rozhodnutí. Chcete to kratší? Každý se učí na svých chybách. A chcete to po manažersky? Nějak to musíte obkecat a najít viníka. Nikdy bych neřekl, že ještě i na zahradě budu aplikovat poučky manažerského vzdělávání anebo si aspoň při každé slyšené moudrosti představovat konkrétní knihu, kapitolu, odstavec a stránku, kde se právě slyšená metoda aplikace manažerského řízení vysvětluje a vyučuje. A jak to souvisí s vyvýšenými záhony? Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Byly časy, když jsem i já začínal a jako vždy, i u zahradničení a permakultury jsem si nejprve našel dostupné zdroje, ať už na internetu nebo v knihách, ba dokonce i v reálných několidenních kurzech, abych se co nejvíce o zamýšleném projektu dozvěděl a uměl ho realizovat bez zbytečných chyb, které představují zbytečné investice časové i finanční. Protože i čas i peníze považuji za omezený zdroj a proto s nimi nechci plýtvat. Jednoduše ani já jsem z nebe moudrý nespadl.
A tak jsem se dopředu dozvěděl, že vyvýšené záhony mají optimální skladbu vrstev, i když v principu jde jen o uklizení zahrady. Pravda, pokud tím nemyslíte uklizení starého kastrólu nebo pohozených PET lahví 😉 A každému normálnímu dojde, že ty vrstvy v tom nejsou z betonu a že vyvýšený záhon bude pracovat. Že vlivem rozkladných procesů a uvolňování vzduchu i vody bude úroveň vrstev sedat a bude potřeba doplňovat další materiál. Zkrátka že vyvýšený záhon není nikdy hotov, že to není konečný stav, co máte po jeho vybudování na fotce, ale proces, trvalý proces.
Na tuto moudrost ale musí přijít každý, kdo odpad ve své zahradě nelikviduje jeho vývozem, v horším případě do potoka, v lepším na sběrný dvůr, a pozoruje své okolí, aby mu lépe porozuměl. Kopa roští za pár let zmizí, kupa sena nebo listí na druhý rok má poloviční výšku a jestli ji nedoplňujeme, za pár let ji nenajdeme. A jde to i bez vysoké školy zemědělské 😉
A tak u nás každý rok spotřebuji obsah jednoho dvoukubíkového paletového kompostéru a občas i jiné zeminy z drobných terénních úprav na zahradě. A to to vše naším Motůčkem navozím jen do jednoho ze dvou vyvýšených záhonů, protože mají objem nadzemních i podzemních částí po 14 kubických metrů.
Abychom měli dost substrátu, důsledně kompostujeme nejen zeleninovou nať po sběru úrody, ale i kuchyňský odpad, použitou podestýlku od slepic a samozřejmě zbytky po štěpkování asi 400 kořenů košíkářské vrby, která u nás řeší odstranění přebytečné vody a tím i vytažená živin z hloubky. A posečená tráva, kterou aktuálně nepotřebujeme na mulčování ani slepicím, končí v kompostu jako provrstvení uhlíkových a fosforových vrstev. Stejně tak nezralé ovoce po opadu jabloní anebo nezkonzumované hrušky.
Zkrátka zahrada nabízí dostatek materiálu na to, abychom měli potřebné množství substrátu a kompostu nejen do vyvýšených záhonů. Včetně dřeva z náletových dřevin, protože jasany či trnky zde rostou samy a protože zahrady jsou tady velké, má je na jejich konci každý, podle toho, kolik místa jim nechá. A nesmíme zapomenout na kvantum různě tlustých větví po ořezu ovocných stromů.
Proto je pro mne velikým překvapením, že se najdou zahrádkáři, schopni koupit paletu zahradnického substrátu v obchodě a naplnit ním několik sice malých, ale jen nadzemních vyvýšených záhonů. Druhým velkým překvapením pro mne je, když po roce jsou schopni zanadávat, že si půda v takovýchto záhonech sedla a spolu s ní i pěstované (nevhodné) rostliny. A už vypočítávají, kolik bude stát dokoupit substrát. Vždyť přece ty záhony byly udělané podle TV magazínu a byly hotové! A teď se jim zase věnovat a zase platit?
Před dvacetipěti lety jsem spolupracoval s jedním svým přítelem na importu technických produktů. Toho stále považuji za skutečného manažera a pamatuji si jedno z jeho skutečných mouder: „Řízení je korekce odchylek“. Tedy při budování (čehokoliv) nejen dělám plánované kroky, ale plánuji i kýžený výsledek. A v procesu řízení, budování, práce, činnosti (jakkoli si to nazvete) sleduji, zda se naplňuje plánovaný cíl (nebo dílčí cíle). A v případě odchylky od naplánované cesty vykonávám taková řídící opatření, abych tyto odchylky včas a s malými náklady skorigoval, upravil, umravnil a vrátil vývoj procesu na správnou, plánovanou cestu.
Aby tohle mohlo fungovat, člověk musí znát, jak věci fungují. Nefungování věcí není chyba v systému, ale je to chyba v řízení. Kádry řeší všechno. Moudrý člověk to ví, hloupý kecá.
Můj přítel přešel od spolupráce se zahraniční firmou k založení vlastní rodinné firmy a začal ještě víc prosperovat a vydrželo mu to doteď, kdy ve firmě pracují jeho synové. Tedy to je podle mne skutečně úspěšný manažer, na rozdíl od někoho, kdo je vedoucí provozu v bratrancově firmě. Ve skutečném životě nestačí blábolit a snažit se okecat každý neúspěch, který jsem zavinil svojí neschopností, jen potřebuji odvrátit pozornost na „objektivní příčiny“. Důležité je poznávat, jak věci fungují a získávat znalosti. Tedy vědomosti studiem (literatury, kurzů, videí úspěšných) a zkušenosti svými úspěchy aj neúspěchy. A tyto správně vyhodnocovat.
Když vím, jak věci fungují, nevymyslím si blbost a nebudu doufat, že to „nějak“ dopadne. Protože i realizace snů musí mít reálné základy, reálné znalosti, reálné východiskové podmínky. A když se skloubí znalosti se šikovností, nepotřebujeme věnovat čas hledání výmluv a viníka. Protože víme, jaký bude vývoj a víme, jak to dopadne.
Takže do vyvýšeného záhonu nedáme vylehčený substrát do malých truhlíků, nedáme rostliny s krátkými kořeny a nebudeme svou práci považovat za hotovou ihned po fotce na Instagram, protože víme, že vyvýšeným záhonem jsme si postavili každoroční jarní práci na nejbližších patnáct let? Nebo kolik vydrží to dřevo? Mé 5 cm fošny z modřínu a správně orientovaná nopová fólie určitě víc, než nějaká prkénka z rozebraných palet.
