Hry na počítači – práce či koníček?
Většina mladých lidí miluje hraní her na počítači (notebooku, tabletu či mobilním telefonu). Berou to, jako jakýsi svůj koníček. Mylně se však domníváte, že hry na počítači jsou výsadou pouze mladých. I starší generace je zbožňují. Berou to, jako oddychový čas. Relaxují u toho a nemusí přitom myslet na problémy všedních dnů. Je však potřeba brát v potaz i možnou návykovost. Hlavně u dětí. Pak místo toho, aby se děcka proháněla po hřišti někde venku, sedí zavření doma u počítače.
Někdy to může vést i ke gemblerství či závislosti ještě horšího kalibru. Proto je nutné určitým způsobem korigovat jejich aktivity ve volném čase.
Jaké hry?
Je třeba pohlídat, aby vaše potomstvo nehrálo počítačové hry příliš agresivní, zabijácké či dokonce perverzní. Existuje mnoho druhů a žánrů her vhodných právě pro počítač. Jsou to například hry sportovní, naučné, strategické, budovatelské, karetní a simulující nějaké prostředí či životní situaci. Mohou díky nim rozvíjet své vědomosti, něco se nového naučit i procvičit. Co se týče „dospěláků“, ti hrají kde co. Karetní a hazardní hry bývají u nich velmi oblíbené. Dokud však nepřesídlí na hry za skutečné peníze. Pak i zde hrozí nebezpečí vysokých sázek v reálném čase.
Hry ke stažení či on – line?
Existuje mnoho různých počítačových her, které je zapotřebí napevno stáhnout do počítače. Některé jsou na různých DVD a jiné se dají stáhnout přímo z internetu. Za některé se však bohužel musí i platit. Dají se sehnat za pár korun i za velké peníze.
Většina lidí však dává raději přednost hraní her on – line. Bez stahování a nacpávání dat do paměti počítače. Hrají na internetu v reálném čase bez nutnosti hru instalovat. Mnoho lidí volí variantu bezplatného odkazu. Zde je však nutnost mít připojení k internetu.
Proč hry jako koníček
Moderní technika se stále častěji stává, čím dál tím více oblíbenější. Někdy však i nutností (jak soukromou, tak i pracovní). Hraní her se však nakonec stalo časem odreagování. Pracovní stres, soukromé osobní trable a mnoho dalších všedních problémů a komplikací lidského žití vedlo k uzavření se do světa mystiky, tajemna i něčeho nového, pro nás zatím ještě něco neznámého.
Vybíjíme si tím určitým způsobem svůj vztek při hraní určitých žánrů (střílečky, bojové hry), kdy si představujeme, že náš protivník je imaginární postava našeho úhlavního nepřítele, jež nám otravuje život v realistickém světě. Klidnější typy her, jako jsou různé kuličkové typy her, či budovatelská témata, nás zase dokáží velmi snadno a rychle uklidňovat. Nemusíme se soustředit na nic jiného, než na hraní a všechny ostatní své myšlenky zaháníme někam hodně hluboko do svého nitra.
Nevýhodou však je, že i po čase je nutné se k těmto obyčejným pocitům a myšlenkám opět vrátit. Děti potřebují jíst, dokončit domácí práce, nebo dokonce do práce odejít.
Ten, kdo se vytvářením počítačových her začal i živit, vlastně spojil praktické s užitečným. Vydělává si tím peníze a ještě si k tomu navíc má možnost hrát počítačové hry, jak dlouho chce i během pracovní doby, aniž se musí obávat toho, že by ho někdo za to vyhodil. Vždyť právě za to, ho vlastně platí, ne?
„Kdo si hraje, nezlobí“. To bývalo velmi známé pořekadlo, jež se traduje po mnoho generací. Je sice v mnoha ohledech pravdivé, avšak nic se nesmí přehánět! Nemuselo by se vám to vyplatit.
