V životě to už tak bývá, že jestli v čase hojnosti plýtváme, v čase bídy musíme šetřit. A šetřit o to víc, o co jsme si v čase hojnosti půjčili a teď musíme splácet. Zatímco ve vlastní domácnosti mají moudří lidé své výdaje pod kontrolou a mohou šetřit v čase hojnosti na horší časy, ve státě to od nás moc nezáleží a je naším úkolem postarat se, aby tyto „panské manýry“ měly na naše rodiny co nejmenší dopad. Však proto si budujeme své zahrady a svá hospodářství, no ne 😉 ?


Úplná soběstačnost a nezávislost je u nás utopie. A ne proto, že bychom byli líní anebo málo nápadití, zkrátka systém je tak dobře vymyšlen, že každý občan je závislý od systému, státu, korporátu. No stále máme možnost postarat se, abychom alespoň částečnou nezávislost uměli dosáhnout a tím aspoň v tomto poměru dokázali eliminovat, co neumíme změnit.

Pokaždé, když vláda oznámí, že nedostatek financí ve státní kase bude (jak jinak) řešit na úkor občanů, mnoho lidí po oznámení zvýšení daní se ptá, co budeme teď dělat? A já jsem, jako vždy často, říkal, že teď už nic, protože už je pozdě, už se mělo udělat dřív.

Za první riziko potravinové bezpečnosti u nás považuji fakt, že v potravinách jsme závislí od zahraničních firem, které potraviny jednak dovážejí, jednak prodávají. A tedy určují nejen cenovou, ale i faktickou dostupnost či povolené množství nákupu některých komodit (jen deset kilo cukru za tuto cenu, jen dvanáct kusů másla, jen tyto semena zeleniny prodáváme…).

Druhé riziko je výživová hodnota takto prodávaných potravin a jejich vliv na ne/zdraví obyvatelstva. Nevadí, vždyť lékárna je hned naproti pokladnám 😀

No a třetí riziko je, zda si skutečně budeme moct koupit dostatek potravin za peníze, které máme k dispozici. Protože mzdy i důchody se nezvyšují, ale měsíčně platíme za všechno víc, takže otázka zní, co vynecháme. A lidé odkázaní jen na výdejny stravy (supermarkety) často volí snížení kvality, protože množství si omezit nechtějí. A často ani sortiment, takové banány či avokádo anebo jiné exotické ovoce a sladké barevné nápoje jsou přece položky, na které mají nárok, které si zaslouží…

Související:  Dvakrát měřit a jednou řezat

Co je doma, to se počítá

Někteří lidé budou více pracovat ve vidině vyššího výdělku. Ne každý má možnost dělat nadčasy, ne každý je živnostník, který si může zažádat víc, a už teď je vidět u některých profesích zkrácení čekacích lhůt z měsíců na týdny. Protože lidé mají méně peněz, méně objednávají. Zanedlouho se budou řemeslníci sami nabízet…

V minulosti jsem se já sám naučil tesařinu, tak takový se už u mne neuživí. Naučil jsem se i základní klempířinu, naučil jsem se jednoduché svařování. Naučil jsem se elektriku v domech, dokážu jednoduché rozvody vody. Takže nemusím trávit nadčasy v zaměstnání, abych si koupil, co si mohu sám udělat. A nemusím čekat měsíce, až se někomu uráčí. A mezitím se věnuji chovu a pěstování.

Samozřejmě že i my chodíme do obchodu. Naučili jsme se kupovat základní suroviny, které nedopěstujeme, a minimum zpracovaných potravin. A pečlivě čteme složení výrobků a podle toho vybíráme. Výsledkem je, že kupujeme opravdu jen úzký sortiment potravinářského zboží. A kolem regálů s ovocem a zeleninou už chodíme, jako by tam nebyly. Máme dost své vlastní rostlinné produkce, kterou v sezóně sníme za čerstva v dostatečném množství pro náš organizmus a jeho zdraví, a samozřejmě i konzervujeme, protože už máme dobré skladovací prostory. A tak se regály plní lečem, povidly, džemy různého druhu, jablkovým pyré, sušenými jablky a hruškami. K tomu cibule, česnek, uložený i naložený v oleji, mrkev, brambory, hokkaido. A v mrazáku drůbež z vlastního chovu. Všechno potraviny, které nemusíme kupovat.

V současnosti asi polovinu potravin nemusíme kupovat, protože si je vypěstujeme a vychováme. Takže i dopady zdražování na nás budou asi poloviční proti lidem, co nemají zahradu anebo v ní z nějakého důvodu nic nepěstují. A to ještě máme časové i prostorové rezervy na zvýšení vlastní produkce. Také nám rostou nové stromy, zasazené po minulá léta, které už dávají první úrodu a každým rokem ji může být víc. A i když ovoce ohrožuje jednak jarní mráz, jednak letní krupobití, máme dost stromů a dost odrůd, abychom riziko rozložili a vždy se na něčem urodilo dost.

Související:  Kolik plzáků máte na zahradě?

Chceme víc

Letos jsme ukončili práce kolem plotu v starém sadu i základní uklízení kolem nového domu a jeho pozemku a také elektrárna běží a její rozšiřování je už jednoduché a časové nenáročné. Můžeme se pustit do nových výzev. Takže určitě uděláme oplocení kolem aspoň části nového pozemku, čím získáme i velký výběh pro drůbež. V pláně je nový kombinovaný husník-kurník pod moruší, co je v létě vydatné krmivo pro drůbež. Uvolní se nám jedna plocha pro pěstování brambor navíc, nejen pro nás, ale i pro výkrm drůbeže na maso. Pro letní chov slepic mám připraven lehký mobilní výběh, než bude stát nový pevný. Takže příští rok přibydou slepice, ať už spod kvočny nebo nákupem kuřátek, ve větším počtu, než letos. Bude dost vajec i bílkovin. A nejsem odkázán na celoroční nákup hotových krmních směsí v prodejnách.

Pro pěstování zeleniny využíváme vlastní osivo, takže nás jeho dostupnost a cena nemusí zajímat. Obejdeme se bez umělých hnojiv, takže dtto, protože využíváme přírodní postupy zlepšování kvality půdy. Protože využíváme bezorebné způsoby, nepotřebujeme tarktory či menší stroje ani palivo do nich. Z běžných strojů využíváme sekačky a křovinořezy. Takže i v tomto směru se zdražování nás nějak netýká, na rozdíl od „tradičních“ zahrádkářů.

Nejvyšší čas začít

Víte, kdy je nejlepší čas na vysazení stromku? Teď. Tato odpověď je aktuální v kterémkoli čase, kdy se to zeptáte, kromě dnů třeskutého mrazu a zamrzlé půdy. A kdy je čas začít si pěstovat své vlastní potraviny a energii (dřevo)? Podle mne teď. A teď je skutečně nejvyšší čas zaobstarat si pozemek, jestli ho ještě nemáte, anebo ho zkultivovat, máte-li ho a nevyužíváte. Abyste na jaře už mohli do vyvýšených záhonů anebo na mulčované plochy vysévat a vysazovat zeleninu a v létě už měli své první vlastní potraviny, nezatížené žádnou daní. A vůbec to nemusí být drahé.

Související:  Koníčky pro podporu inteligence

Stačí jeden keř rybízu a po řezu si ho namnožíte, stejně jako vinou révu. Maliny a jahody se rozrostou i samy, ještě je budete sekat, aby jich nebyla plná zahrada. Zkrátka pustit se do práce můžete i bez balíku peněz, ne jak se vám snaží namluvit televizní pořady, živené reklamou. Doplňky k základnímu nářadí si můžete dokoupit postupně, s rozšiřujícím sortimentem produkce, v podstatě za ušetřené peníze 😉